POZORUHODNÝ PRONÁJEM GALERIE DESET
Galerie DESET se nachází v prostorách bývalého Waldesova muzea v ulici Moskevská č. o. 57. Galerie DESET byla otevřena v listopadu 2003. Provozovatelem galerie a nájemcem prostor o celkové výměře 448,30 m2 je pan František Vlach.
Radnice poskytla uvedenému nájemci prostor pro účely (citace): „galerie, společenského zařízení se stálou výstavou obrazů, prodejní, galerijní centrum a prezentace Prahy 10“. Pan Vlach byl vybrán výběrovou komisí (ve složení Veselý Jiří – předseda komise, MUDr. Jirásková Markéta, Lipovský Vladislav, Ing. Karel Březina, Čunátová Jana, Kratochvíl Pavel a Marek Šmíd - zápis z komise.
Jaký byl záměr?
Pan Vlach v předloženém záměru mj. uvedl, že by rád vytvořil místo pro pracovní, kulturní a společenská setkání, dále prostor pro umělecké aktivity zejména umělců z městské části nebo České republiky (…), příjemný a kultivovaný prostor, místo kam se rádi zajdou podívat všechny generace za odpočinkem i poučením. (…). Vzhledem k tomu, že kulturní zaměření celého centra je jen stěží možné profinancovat z vlastní činnosti a také nelze realisticky spoléhat jenom na příspěvky sponzorů nebo MČ Praha 10, vidí pan Vlach, jako vhodný model vzájemného profinancování zmíněných činností, ve využití a v postupné rekonstrukci patra nad prostory expozice. Stálá expozice historie MČ Praha 10 by byla prodejní.
Prostor paralelně může sloužit jako kulisa pro prezentační akce radnice Prahy 10, prezentace činnosti zastupitelstva, záměrů rozvoje MČ Praha, setkávání s občany, dále pro ostatní jednotlivé součásti dramaturgie – aktivity vedoucí k budování hrdosti a příslušnosti městské části.
Panem Vlachem navržená dramaturgie aktivit:
- 1x měsíčně autorská výstava (záběr od klasických výtvarných technik až po počítačovou grafiku)
- Edukační pásmo (cyklus přednášek pro školy rozložený na 12 měsíců)
- Autorská čtení (1x čtvrtletně)
- Diskuse
A jaká je realita?
Podíváme-li se na souhrn aktivit od r. 2004 – 2014 či na souhrn uskutečněných a plánovaných aktivit pro období 2015 – 2017, zjistíme, že předložený záměr dramaturgie galerie je naplňován mizivě. Z uvedených aktivit je snad naplňován pouze záměr autorských výstav. Zcela chybí zmínka o stálé expozici o historii Prahy 10, která byla zamýšlená jako prodejní. Ta přitom mohla nájemci přinést jisté příjmy.
Skutečnosti na rezignaci příjmů se možná přestaneme divit poté, co nahlédneme do smlouvy o nájmu prostor. Původní výše nájmu za uvedených 448,30 m2 totiž činila 22.415 Kč za rok, jinými slovy 1 868 Kč měsíčně. Tato částka se postupně navyšovala na 44 830 Kč v roce 2016 (3 736 Kč měsíčně).
Radniční shovívavost k nájemci ovšem výší nájmu nekončí. Radnice se totiž v roce 2007 smluvně zavázala, že nájemce je oprávněn ji 1x ročně požádat o provedení oprav a stavebních úprav až do výše 50.000 ročně. Důvodem byl ohled na stálou prezentaci Prahy 10, o které je zmínka výše. Tato možnost byla v roce 2007 nájemcem využita a radnicí schválena dokonce ve výši 80.000 Kč. V roce 2011 byla schválena výměna kotle do limitu 100 tis. Kč. Je zajímavé, že za celou dobu trvání smlouvy nebyl ani z jedné strany vznesen požadavek na bezbariérový vstup do galerie a to tím spíš, že se v prostorách galerie konaly v období 2009 – 2014 svatební obřady. Veřejnosti rovněž nebylo nikdy zpřístupněno druhé patro galerie.
S ohledem na velkorysý nájem a smluvní vztah je s podivem, že radnicí není sledována návštěvnost, resp. zájem veřejnosti o galerií nabízený program. Jednalo by se o jistý indikátor kvality nabízeného programu. Stejně tak se radnice nepodílí na propagaci programu galerie, přitom se radnice k šíření kulturních aktivit veřejně hlásí.
Přestože smlouva o nájmu byla v roce 2003 uzavřena na dobu určitou (2 roky), s následným prodloužením nájmu o dalších 5 let v případě řádného plnění podmínek smlouvy, byla smlouva opakovaně dodatky prodlužována. Bez vypsání nové soutěže na nájemce.
Věřme, že nová kulturní koncepce, ke které se stávající radniční koalice ve svém programovém prohlášení hlásí („Dokončíme zpracování kulturní koncepce MČ Praha 10. Její součástí budou opatření pro dlouhodobý rozvoj kultury jako součásti všedního života obyvatel Prahy 10 a využití kulturních památek a zařízení ve vlastnictví MČ Praha 10“.) přinese nápravu poměrů. Takovou nápravu, z které by měl i pan Waldes radost.
Michal Kočí, Jana Komrsková