Situace čerpání evropských dotací na Praze 10 v období 2007 - 2013

27.12.2016 18:51

V minulém programovém období se Praze 10 mimořádně dařilo realizovat projekty v rámci EU fondů pro rozvoj obce a úřadu samotného. Aktuální využití peněz z EU bude zcela jiné.

Jedním z nejaktivnějších subjektů v oblasti čerpání zdrojů strukturálních fondů EU byla městská část Praha 10. V programovém období 2007 – 2013 realizovala MČ Praha 10 celkem 25 projektů: "Připravili jsme celkem 25 úspěšných projektů, díky kterým jsme získali přes 322 milionů korun," říká mluvčí Prahy 10 Jan Charvát s tím, že se tak desátá městská část zařadila k nejúspěšnějším pražským žadatelům." (1)

Na základě Závěrečné zprávy hodnocení projektů MČ Praha 10 za programové období 2007 – 2013 (2) tato městská část realizovala v rámci Operačního programu Adaptabilita celkem pět projektů v celkovém objemu schválené dotace 24 184 970,26 Kč, v rámci Operačního programu Konkurenceschopnost šest projektů v objemu 220 075 015,99 Kč, v rámci Operačního programu Životní prostředí pak osm programů v objemu 29 953 976,10 Kč, v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost dva projekty v částce 7 091 549,01 Kč a v rámci programu Zelená úsporám čtyři projekty v objemu 17 522 220 Kč. Celková suma schválených finančních prostředků bez participace MČ Praha 10 je 298 827 731,36 Kč.

Jedním z klíčových projektů z hlediska další koncepce MČ Prahy 10 v následujícím programovém období byl i projekt s názvem Zavedení centrální administrace řízení projektů na Praze 10, který byl realizován v období 1. 2. 2013 až 30. 9. 2014 za využití dotace OP LZZ v celkovém objemu 3 125 348 Kč. Participace finančních zdrojů MČ byla ve výši 15 %, tj. 551 532 Kč. Cílem tohoto projektu bylo zavést na MČ Praha 10 strukturu řízení projektů a jejich centrální administraci (ve formě projektové kanceláře), vycházející z principů celosvětově nejrozšířenější metodiky projektového řízení akreditovaného školení Prince2. Projekt byl navržen tak, aby umožnil implementaci metodických principů projektového řízení jakéhokoliv projektu, který je, nebo bude MČ realizován. V rámci tohoto projektu bylo proškoleno celkem 11 zaměstnanců na kvalifikační certifikovanou úroveň Prince2 Foundation a dalších 22 zaměstnanců úřadu na necertifikovanou úroveň Prince2 Foundation. Od 1. 5. 2014 pak došlo k pilotnímu spuštění ověření „Metodiky řízení projektů na MČ Praha 10“ v prostředí úřadu, kdy byl z každého odboru identifikován okruh činností souvisejících s řízením projektů a k proškolení klíčových zaměstnanců. Dohledem nad projektovou činností jednotlivých odborů byla pověřena nově vzniklá Projektová kancelář, jejíž roli v rámci úřadu MČ Praha 10 zastává Odbor kontroly a komunikace. Z tohoto hlediska se MČ Praha 10 stala jedním z nejlépe připravených subjektů pro další realizace projektů v programovém období 2014 – 2020.

Nedílnou součástí každého realizovaného projektu je jeho udržitelnost, tak jak je definována v Právním aktu projektu. V rámci výzvy 89 je předpokladem pro splnění kritéria udržitelnosti po ukončení financování projektu OP LZZ jeho další využití ‑ tj. v případě realizované projektové kanceláře je tímto předpokladem realizace dalších projektů. Udržitelnost projektu je definována jako doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu. K udržení výstupů projektu se příjemce podpory zavazuje ve smlouvě o financování, ve které každý operační program blíže specifikuje dobu udržitelnosti. Efekty projektu musí být v souladu s předpisy udrženy v nezměněné podobě zpravidla po dobu pěti let od dne ukončení fyzické realizace projektu, a to rovněž v souladu s článkem 57 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. (3) Naplňování a udržení hodnot výstupů může být předmětem kontroly ze strany příslušných institucí. Při nesplnění povinnosti udržitelnosti může být žadatel v krajním případě požádán o vrácení dotace nebo její části. Pokud dojde v projektu k podstatné změně, která ovlivňuje povahu projektu nebo výsledky jeho provádění anebo poskytuje nějaké firmě nebo veřejnému orgánu nepatřičnou výhodu; a je výsledkem buď změny v povaze vlastnictví nějaké součásti infrastruktury nebo ukončení či přemístění nějaké produktivní činnosti, má členský stát povinnost informovat o těchto změnách Komisi a postupovat podle článku 98 Nařízení Rady 1083/2006. (4)

V opačném případě by se jednalo o neefektivní využití vynaložených finančních prostředků. V této situaci MČ Praha 10, která dosud patřila k jednomu z nejaktivnějších a nejúspěšnějších žadatelů v rámci strukturálních fondů EU se k realizaci dalších projektů v předmětném období 2014 – 2020 staví negativně. Tajemník úřadu MČ Praha 10, pan ing. Martin Slavík, který má tuto problematiku ve své kompetenci, se k otázce dalšího programovacího období z hlediska MČ Praha 10 vyjádřil těmito slovy: „Je nutné konstatovat, že zapojení do jednotlivých výzev, zpracování konkrétních projektů a proces čerpání dotací celkově představuje pro zaměstnance Úřadu m. č. Praha 10 značnou administrativní zátěž. Z důvodu narůstající agendy např. vyřizování žádostí o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, nebo žádostí o poskytnutí informací o hlavním městě Praze, je však celý proces zapojování do nových výzev z důvodu přetíženosti Úřadu m. č. Praha 10 těmito nad rámec standardní pracovní náplně vykonávanými činnostmi velmi znesnadněn, ne‑li de facto znemožněn. V této souvislosti ani nehovořím o běžném nárůstu pracovní agendy zaměstnanců Úřadu m. č. Praha 10 vyplývajícím z nových právních předpisů a povinností s tím souvisejících. … Z tohoto důvodu mi dovolte vyjádřit obavy, že m. č. Praha 10 se do nových výzev zapojovat nebude, nebo její zapojování bude značně utlumeno“. (5)

Tento přístup je bohužel příkladem porušení dotačních pravidel a ohrožuje nejen realizaci dalších projektů v rámci MČ Praha 10, ale i oprávněnost dosud vynaložených prostředků v rámci OPLZZ.

Nanejvýš překvapující stanovisko ke shodné problematice pak zaujala i tehdejší starostka MČ Praha 10 JUDr. Radmila Kleslová. (6) Na svých internetových stránkách uveřejnila 29. 6. 2015 text, který nejen kritizuje obecně dosavadní čerpání strukturálních fondů EU, ale doslova vyzývá k jejich dalšímu ignorování: „Čas od času mívám neodbytné tušení, že žijeme v Kocourkově. Ale zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu o útratách peněz za efektivnější chod veřejné správy změnila můj subjektivní pocit na tvrdou realitu. Zájemce o podrobnosti odkazuji na oficiální zprávu, ale ve stručnosti se jedná o následující: V letech 2007 – 2014 jsme utratili skoro 230 milionů korun z evropských fondů, abychom v rámci strategie Smart Administration zvýšili efektivitu veřejné správy. Přeloženo do češtiny – dali jsme bezmála čtvrt miliardy na to, abychom měli rychlejší, levnější a přívětivější státní úředníky. Což měl ve finále pocítit i „obyčejný“ občan, který se na úřady obrací se svými požadavky. Výsledek? Absolutní nula! U většiny kontrolovaných aktivit cíle nebyly splněny. Nebyla jsem přímo u toho, ale asi tuším, co se dělo. Natiskly se brožurky, vypracovaly se powerpointové prezentace, zaplatilo se poradcům, proběhla školení před znuděným publikem… Kdo oněch 226,6 milionu korun inkasoval, ani nechci domýšlet.“ (7)

Uvedený přístup vedení úřadu MČ Praha 10 tak vhodně ilustruje již v úvodu popsanou jistou dualitu v přístupu k čerpání prostředků EU v oblasti strukturálních fondů. Na jedné straně jsou tyto prostředky velmi vítaným zdrojem pro projekty v rámci rozvoje regionů, na straně druhé se jejich čerpání setkává s vysokou mírou kritiky, jak z hlediska velmi složité administrativní a legislativní náročnosti, tak jako kritizovaný zdroj nekorektních obchodních spekulací a zbytečného plýtvání prostředků na hranici korupčního prostředí. Bohužel takto vnímá realizaci dalších projektů i jeden z dosavadních nejúspěšnějších žadatelů, kterým je MČ Praha 10